Velikonoce na Vysočině

Zveřejněno 21. 3. 2023 17:57

Velikonoce znamenají v liturgickém kalendáři nejvýznamnější křesťanský svátek. Společně se zajímavými akcemi, které se konají na Vysočině, vám přiblížíme jejich historii a zvyky.

Symbióza pověr, pohanských zvyků, magie a křesťanského učení vytváří jedinečné období, kdy se oslavuje vzkříšení, probouzí příroda, očekává příchod a začátek něčeho nového.

Velikonoční jarmark v Telči bude první velikonoční předzvěstí. V sobotu 25. 3. zde v Panském dvoře nakoupíte nejen velikonoční zboží, dekorace, ale po celý den se také můžete občerstvit jídlem i teplými nápoji. Pro děti je připraven odpolední program, tvoření a malování na obličej.
Ve stejný den vás zvou do Vepříkova na prodejní Velikonoční výstavu s ukázkou řemesel.
Přivítat jaro můžete v Telči 1. 4. s Domovem dětí a mládeže a folklorními horáckými soubory. Na Apríla starují Velikonoce také v Jihlavě.

Květná neděle (2. 4.)

Květná či Palmová neděle je prvním dnem pašijového předvelikonočního týdne a připomíná slavný příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma na oslu, během kterého mu lidé kladli palmové listy na cestu. Zde vznikla tradice svěcení větviček a proutků, které lidé přinášeli do kostela týden před velikonočními svátky. Posvěcené kočičky měly přinést štěstí, ochraňovat před zlou mocí a obsahovat léčivé účinky. Proutek posvěcených kočiček zapíchnutý v rohu pole měl zajistit dobrou úrodu po celý rok.

Modré pondělí (3. 4.)

Název Modré podnělí pochází z německého blau, což znamená „neschopný práce". Kostely se zdobily modrým suknem a nevykonávala se žádná práce ani obřady.

Žluté úterý (4. 4.)

Žluté úterý je spojeno s úklidem domácnosti i očistou ducha. Hospodyně vymetaly pavučiny, umývaly okna, aby do sednice mohlo lépe vstoupit světlo. Žlutá barva symbolizuje Boží světlo a věčnost.

K tradici pašijových her se vrací žďárská farnost, která pořádá 4. 4. od 20:00 na kopci sídliště Libušín pašijovou hru s názvem Co se stalo s Ježíšem?

Škaredá středa (5. 4.)

Začínají velikonoční prázdniny, takže pro školáky je Škaredá středa šťastným dnem. V biblické historii ale připomíná zradu Jidáše. Raději se v tento den neškareďte ani nešklebte, prý by vám škleb mohl zůstat, a upečte si Jidáše. Sladký kynutý uzel, připomínající pletený provaz, na kterém se neslavně známý zrádce oběsil. Na Brodsku v tyto dny sypali hospodáři na len a zelí popel z posvěcených loňských kočiček, který měl plodiny v létě ochránit před škůdci.

Zelený čtvrtek (6. 4.)

Voní zelenou nádivkou, špenátem a česnečkou s kopřivami. V tento den poslední večeře Páně začíná velký půst, který trvá až do Bílé soboty. Hospodyně pokračovaly ve čtvrtek s úklidem, aby se v domě nedržely blechy. Ještě před východem slunce zametly celý dům a smetí pak odnášely na křižovatku. Do ulic vyráželi koledníci s řehtačkami vyhánět Jidáše a ohlašovat zvuk zvonů, které odlétly do Říma.

Velikonoce v Jihlavě začínají již na Apríla, ale tradiční oslava Velikonoc - Velikonoční jarmark proběhne 6.4. od 10,00-18,00 hod. v parku Smetanovy sady u kostela Svatého Ducha. Na programu jsou vystoupení folklorních souborů, živá muzika, pletení mrskaček, barvení vajíček, prodej květin a představení řemeslné tvorby.

Velikonoční jarmark, Nové Město na Moravě, 6. 4. 9:00–16:00
Výroba kraslic všech možných typů, barev a velikostí. Výrobky můžete také zakoupit přímo od jejich výrobců. Pan Soška naučí vaše syny plést pomlázky a v dílně pana Bukáčka si namalujete dřevěnou hračku nebo vajíčko. V Horáckém muzeu také probíhávýstava kraslic Hany Šmikmátorové, nositelky prestižního titulu Mistra tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina.

Velký pátek (7. 4.)

Den ve znamení smutku, ticha a rozjímání. Velký pátek připomíná smrt Ježíše Krista a je vrcholem křesťanského liturgického roku. Zároveň lidé věřili v jeho silnou magickou moc a dodržovali mnoho pohanských zvyků.

Lidová tradice vypráví o údajném otevírání pokladů ve skalách, pod kořeny stromů, pařezy. V minulosti se také věřilo, že se voda z horských pramenů v tento den mění na víno. Lidé se koupali v rybnících ještě před východem slunce, aby se ochránili před nemocemi. Vejce mělo také magickou moc. Koulení vařeného vejce po obličeji mělo lidem zajistit ochranu před štípanci od much a jiného hmyzu. Žena, která si chtěla udržet záletného muže, uvařila natvrdo dvě vejce, která s ním společně snědla.

Oslava jara v ZOO Jihlava, 7.4. 10:00
Den plný zábavy. Jarní dovádění a české tradiční velikonoční zvyky.
Velikonoce na Edenu, Bystřice nad Pernštejnem, 7.–9. 4. 9:30–17:30
Dětské dílničky s velikonoční tématikou, které pořádá Dům dětí a mládeže, Bystřice nad Pernštejnem. Dětské hry a soutěže, přehlídka plemen koní včetně Velikonoční jezdecké ukázka IRSKÉHO COBA.

Bílá sobota (8. 4.)

Nese název podle bílého roucha nově pokřtěných, ohlašuje konec půstu a tichého rozjímání. Hospodyně pekly mazanec a velikonočního beránka, zdobily velikonoční vajíčka. Muži pletli pomlázky z vrbového proutí. Stejně jako Velký pátek měla i Bílá sobota magickou moc. Ranní koupel v rybníce měla děti ochránit před chorobami, kde nebyl rybník, nahradil vodu sníh. Při večerním zvonění hospodáři třásli stromy, aby měly hojnou úrodu. V noci ze soboty na Boží hod velikonoční si zamilovaní sypali řezankou nebo pilinami cestičky k domu vyvolené a vyvoleného.

Staročeské Velikonoce, Michalův statek v Pohledi, 8.–9. 4. 10:00–17:00
Nahlédnete do života obyvatel selského statku o velikonočních svátcích v 18. století. V sobotu vystoupí folklorní soubor Škubánek se svým velikonočním programem.

Boží hod velikonoční (9. 4.)

V tento den za svítání vstal Kristus z mrtvých. V kostele se světily velikonoční pokrmy: beránek, mazanec, chléb, vejce a víno. Hospodář vykropil svěcenou vodou chalupu a pole. Aby bylo žito dostatečně vysoké, zastrčil do každého rohu pozemku prut kočiček a křížek z jidášů.

I o velikonočních svátcích se prováděly taškařice. Například v Žižkově Poli na Vysočině polévaly ženy brzy ráno své rozespalé muže vodou, tento zvyk se již ale bohužel nedochoval.

Božím hodem velikonočním sice Svatý týden končí, veselí ale pokračuje dál až do Velikonočního pondělí.

Velikonoce na zámku Žirovnice, 9. 4. 14:00–17:00
Oslava jara ve velikonočně vyzdobené expozici zámku. Velikonoční pouť a pestrý doprovodný program s Brass Quintet a Divadlem Opic.

Pondělí velikonoční (10. 4.)

Den koledování a pomlázky je již plný pohanských jarních zvyků, které nám často závidí muži ze sousedních zemí :-). Chlapci obchází s pomlázkou a „pomlazují“ děvčata, aby byla celý rok svěží, silná, zdravá a plodná. Za vyšlehání dostávali chlapci pestrobarevně zdobená vajíčka, pentle, nebo něco sladkého. Koleda byla povolená pouze do oběda, kdo přišel později, toho polila děvčata vodou.