Fenomén Cimrman na Vysočině

Zveřejněno 10. 5. 2023 10:21

Díky roztřesené ruce matrikáře IV. vídeňské farnosti Franze Huschky si můžeme již po čtvrté (a ne naposledy) připomenout 120 let od narození největšího Čecha, dramatika, básníka, hudebníka, učitele, cestovatele, filozofa, vynálezce, vědce, kriminalisty a sportovce, Járy Cimrmana.

Velikán stál nezištně u vzniku řady světových objevů, vědeckých výzkumů, literárních děl a staveb. Mlčky a skromně pomohl při objevení polonia a radia, vylepšil Edisonovu žárovku o pupík, postavil na nohy Eiffelovu věž, stvořil dvoudílné plavky nebo CD (Cimrmanův disk). Avšak vrchol mistrova díla přichází až s jeho návratem do Čech, kdy jako kočovný dentista putující krajinou přichází i na Vysočinu. Zde zanechává hned několik svých stop, otisků a šlápot. Zlomek z jejich seznamu připomene Česká televize 10.5. v pořadu STOPY JÁRY CIMRMANA ve 21:00 hod.

Máme ale za důležité připomenout i další putování velikána, který Vysočinou nejen prošel, ale také proletěl, zřítil se, poseděl, popil, minul a odešel. Pro vytvoření ucelené představy, jak významný odkaz velký Jára na Vysočině zanechal, předkládáme seznam míst, která by pozornosti obdivovatele odkazu J.C. neměla rozhodně uniknout.

Je jisté, že se Jára Cimrman v průběhu let 1897-1911 opakovaně na Vysočinu vracel, nebo zde i dlouhodobě dlel. Není pouhou souhrou náhod, že právě Jára vynalezl jogurt (nedatováno) a v roce 1924 vznikl nedaleko od Německého Brodu Mlékárenské a pastevní družstvo v Hesově. "Pramen zdraví z Posázaví" prošel a přežil několik transformací a dnes úspěšně funguje pod novým názvem. Bohužel, připomínka génia zde dosud chybí. Snad vše napraví při dalším výročí 120. narození J.C. v příštím roce.

Za to v Havlíčkově Brodě se k Cimrmanově odkazu stále hlásí. Kolem roku 1907 Cimrman hledal vhodné místo, odkud by své mimořádné myšlenky vyzařoval do celé Evropy. Vybral proto pozemek u řeky s dostupným brodem přes řeku Sázavu. Obří trychtýř na volně přístupné zahradě U Notáře v Sázavské ulici označuje střed Evropy. Zde vtékají všechny druhy energií, které několikrát v měsíci doplní v místním Poetickém podkroví Thálie a múza, o poschodí níže také Dionýsos v kavárně pod podkrovím.

V hostinci „Divadlo u Janáčků“ ve Svatém Kříži dodnes vzpomínají na mistra, který zde v roce 1895, peněz nemaje, platil podkovou. Járovu stopu zde připomíná simplexní monument sedících postav Járy Cimrmana, inspektora Trachty a Růženky.

Zdalipak víte, že Cimrmanova hra Hodina pravdy, v jejímž závěru se hlavní hrdina dozvídá krutou pravdu o otci, který byl jeho synem, měla v roce 1911 neslavnou premiéru v Pacově? Město si tuto událost dodnes připomíná putovní pamětní deskou a několika malými destičkami ve svých ulicích. Hořkou chuť příběhu odnese jedinečná zmrzlina v cukrárně Láskomina, která je ve městě na 15. poledníku vyhlášená.

Cimrman byl velký milovník pěší chůze, výšlapy do kopcovitého terénu mu nečinily žádný problém. Velká stopa velikého ducha značí. To potvrzuje i nalezený otisk boty u obce Zubří. Na relikt vás také upozorní poblíž stojící památník věnovaný J.C.

Ve Žďáře nad Sázavou připomíná slavné minutí města velikánem pamětní deska umístěná na Hotelu Hajčman. Zde se můžete po túře občerstvit a nabrat nové síly na objevování dalších Cimrmanových stop. 

Ke krásnému 150 let starému jírovci v malebné obci Sklené se váže zimní příběh o pocestném, který se místních ptal na cestu do Jihlavy. Z velkého dojetí, že jde konečně správnou cestou, vytáhl z kapsy svou nosočistoplenu, a osušil slzy dojetí i radosti. Z kapsy mu vypadl také kaštan, který po jarním tání sněhu začal klíčit a růst.  K odhalení slavného cizince došlo až o mnoho let později. Dnes počin „potulného sadaře“ připomíná cedulka.

Pár kroků od náměstí v Bystřici nad Pernštejnem najdete v budově bývalého lihovaru Muzeum veterán TATRA klub Bystřice nad Pernštejnem, ve kterém se přenesete do historie aut, autíček i auťáků a zároveň nahlédnete do malého koutku českého velikána.

Nedávný objev Cimrmanova kamenného letadla odkryly v Jámách při kopání místní kanalizace. Podle pamětníků Jára nezvládl řízení skutečně těžkého stroje, a havaroval. Kupodivu se mu však nic nestalo, oprášil svůj oděv a nezraněný odešel přes kopec Vejdoch neznámo kam.

Přestože jsou stopy génia Járy Cimrmana dnes již jasně prokazatelné a někdy dokonce i hmatatelné, stále tento velikán bojuje s nespravedlivou nálepkou fiktivní postavy českých dějin. Ochránci odkazu velkého Járy a lidé na Vysočině si však o podobných tvrzeních myslí své.

Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat…

Vždyť je totiž nad míru jasné, že mistr tady všude byl, tady, tam i tam…

Foto: Mikuláš Křepelka, ČT