Velká výzva, nebo několik pohodových výletů

Vystoupejte na nejvyšší vrchol Devět skal nebo objevte Malinskou, Pohledeckou a Paseckou skálu, Žákovu horu nebo Křivý javor. Nevěříte, že zvládnete zdolat všechny osmistovky Žďárských vrchů (tedy vrcholy s nadmořskou výškou 800 m a více) za jeden den? Věřte nám, je to možné!

Výlet začněte na Třech Studních a vydejte se do lesů k první osmistovce. Fryšavský kopec (803 m n. m.) se nachází v malebném hustém lese nedaleko pramene řeky Svratky. Odtud pokračujte na vrchol Křivý javor (824 m n. m.), který představuje třetí nejvyšší bod Žďárských vrchů. Místní obyvatelé dlouhá léta tvrdili, že na něm žádný křivý javor není, což dokázalo zmást nejednoho turistu. Proto byl v roce 2004 na vrcholu jeden exemplář vysazen. 

Další cesta vás zavede na vrchol Tisůvka (800 m n. m.), kde se nachází chráněná přírodní památka –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ rulová skála známá také jako Čertův kámen. Podle pověsti se jedná o zbytky kostela ve Světnově, které ďábel odnášel, a právě nad Tisůvkou je nechal spadnout. Z tohoto místa je to jen 2,5 km na zalesněný Šindelný vrch (806 m n. m.), na němž stojí malá kamenná mohyla vymezující jeho nejvyšší bod. 

Odtud se vydejte na Kamenný vrch (803 m n. m.). Výhledy si tu sice neužijete, avšak na vrcholu samotném najdete orientační bod v podobě malé kamenné mohyly. Při pohybu po svahu zpět směrem k Šindelnému vrchu se určitě zastavte u pramene řeky Sázavy. 

Teď vás čeká Žákova hora (810 m n. m.) porostlá původními lesy Žďárských vrchů, které se tu vyvíjí dlouhodobě bez zásahů člověka. Od roku 1933 je toto území chráněno. 

Před sebou máte vrchol Devět skal (836 m n. m.), nejvyšší bod Žďárských vrchů. Jde o zajímavou skalní formaci rozdělenou do bloků (tzv. kazatelen) dosahujících výšky až 15 metrů. Na samotné skalní vyhlídce se otevírá téměř kruhový výhled na údolí horní Svratky a rozlehlé lesy hlavního hřebene. 

Po červené značce pak pokračujte na Lisovskou skálu (802 m n. m.) obklopenou balvanovým mořem. Dalším vrcholem ke zdolání je Křovina (830 m n. m.), druhý nejvyšší vrchol Žďárských vrchů. Nedaleko ní se v lesnatém prostoru nad Blatinami nachází úzký hřbet zvaný Suchý kopec (817 m n. m.) se zalesněným vrcholem. 

Nyní je čas zamířit na Malinskou skálu (811 m n. m.). Skupina rulových skalních útvarů dosahuje výšky až 20 metrů a je uspořádána do kruhu kolem vrcholu. Mezi nejvýznamnější z nich patří Výspa, Srnčí věž, Škuner a Buldok. Z vrcholu skály se naskýtá úžasný výhled na okolní krajinu. 

Následuje klesání do údolí řeky Svratky a hned vzápětí zase výstup na Vysoký kopec (806 m n. m.), což je výrazný vrchol nedaleko Sněžného. Neexistuje zde žádná značená turistická trasa, ale pohodlně se sem dostanete po lesní cestě odbočující ze žluté trasy nad Podlesím. V okolí vrcholu najdete zajímavé skalní útvary a suťová pole. 

Nedaleko za prozkoumání stojí také Buchtův kopec (806 m n. m.), který nabízí nádherné výhledy do okolní krajiny. Na jeho vrcholu se nachází budova Řízení letového provozu, díky čemuž je nejvyšším obydleným místem na celé Českomoravské vrchovině. Tuto budovu jistě nepřehlédnete ani z dálky. 

Pokračujte na Bohdalec (801 m n. m.) představující jednu z dominant oblasti nad obcí Odranec. Severní svah kopce je pokryt lesy a strmě klesá směrem k řece Fryšávce. Další osmistovkou je Pohledecká skála (812 m n. m.), skalní útvar přibližně 2 km severovýchodně od Pohledce. Na jeho vrcholu se rozprostírá oplocený vojenský objekt.

Teď se budete ubírat k nejvýše položené vesnici na Vysočině –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Studnicím. Nad obcí se tyčí Kopeček (822 m n. m.). Na jeho úpatí stávaly ještě nedávno tři stožáry určené k měření námrazy. Z vrcholu je možný výhled jihovýchodním až západním směrem. 

Další zastávka bude na Pasecké skále (823 m n. m.), která je jedním z nejkrásnějších vrcholů. Pasecká skála je oblíbeným cílem díky výhledu do okolní krajiny a snadné dostupnosti. Skalní útvar se skládá ze tří hlavních částí – Omšelý hřeben, Vyhlídka a Pernštejn.

Poslední část cesty vás dovede kolem rybníka Medlov zase zpátky na Tři Studně.

Foto: Koruna Vysočiny