Kostel sv. Františka Serafínského s Loretou v Golčově Jeníkově
Empírový kostel sv. Františka z let 1827–1829 nechal zbudovat hrabě Otto z Herbersteinu v blízkosti loretánské kaple tak, aby kaple k chrámu přiléhala. Loretami (Santa Casa–Svatá chýše) jsou nazývané hranolovité stavby stavěné jako kopie svatého domku Panny Marie, jenž se nachází v italském městě Loreta.
Do Loreta byl podle pověsti dům Panny Marie přenesen přímo ze Svaté země. Jeníkovskou loretu nechal postavit generál Goltz v letech 1650 až 1653. Místní slavné soše zvané Madona a Santa Casa je dokonce připisováno zázračné zachránění hraběcího syna. Nad bránou na ohradní zdi kostela je umístěno sousoší s tématem Svaté chýše. Za časů generála Goltze stávala loreta obklopená ambity ještě na volném prostranství za městem a v době poutí a hlavních bohoslužeb k ní proudily zástupy poutníků. Dnes už je ze všech stran obklopená zástavbou, posvátné kouzlo zázračné madony však neztratilo nic ze své působivosti. Zajímavostí lorety je také dělová koule, kterou sem nechal generál Goltz umístit. V jedné z bitev třicetileté války zabila koně, na kterém jel. Zbožný generál přičítal záchranu svého života Panně Marii a z vděčnosti daroval osudnou kouli kostelu. Sama proslulá socha Panny Marie umístěná v přístěnku za mříží, zdobenou rosetami a napodobeninami drahokamů, přitom působí skromně a nenápadně. Dříve ji dokonce celý rok oblékali do různých šatů, později se však tato tradice dodržovala jen o poutích a do dnešní doby se dochovaly šaty pouze jediné. V lodi kostela při hlavním vchodu pod kůrem jsou zavěšeny kosterní pozůstatky velryby grónské, jež si generál Goltz přivezl jako válečnou kořist z přístavu Stralsund v Severním moři. Říkalo se, že to jsou obří žebra. Ve skutečnosti jde o pravou spodní čelist, lopatku a krční žebro asi padesátitunové samice druhu balaena mysticetus, v současnosti téměř vyhubeného. Jedná se o nejstarší dochované pozůstatky velkého kytovce na našem území.
