Kostel Narození Panny Marie v Přibyslavicích
Už při příjezdu z dálky je viditelný monumentální barokní chrám Narození Panny Marie se dvěma věžemi z roku 1744, na jehož úpravě se později podílel významný architekt Kamil Hilbert.
Kostel svatého Petra a Pavla byl původně vystavěn jako pozdně románský kostel. Původní středověký farní kostel však nedostačoval na počátku 18. století potřebám rozsáhlé farnosti. Z iniciativy žďárského opata Václava Vejmluvy byl objekt mezi lety 1714–1722 barokně přestavěn podle návrhu slavného architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela.
Půdorys obyčtovského kostela je připodobňován tvaru želvy, kdy obdélná loď se zkosenými rohy představovala želví tělo, nárožní čtvercové kaple nohy, mělký presbytář se seříznutými východními rohy krk, mnohoúhelníková sakristie s hrotem v ose hlavu a západní předsíň ocas želvy. Želva je znak stálosti ve víře, věrnosti a trpělivosti.
Kostel Nejsvětější Trojice je hřbitovním kostelem na jihovýchodním okraji centra města. Nachází se v Horní ulici, těsně nad náměstím Republiky. Jde zřejmě o původní hřbitovní či špitální renesanční kapli, upravovanou začátkem 18. století. Podle dochovaných zápisů byl kostelík používán již roku 1672. Východní trojúhelníková barokní sakristie pozdně renesančního kostelíku Nejsvětější Trojice je zřejmě dílem Jana Blažeje Santiniho-Aichla (1677–1723).
Bývalou jezuitskou kolej s kostelem svatého Ignáce, se seminářem svatého Michala a s gymnasiem založil v první polovině 17. století polní maršál Michal Adolf hrabě Althan. Barokní přestavbu vedl od roku 1680 italský architekt Jacopo Brascha.
Empírový kostel sv. Františka z let 1827–1829 nechal zbudovat hrabě Otto z Herbersteinu v blízkosti loretánské kaple tak, aby kaple k chrámu přiléhala. Loretami (Santa Casa–Svatá chýše) jsou nazývané hranolovité stavby stavěné jako kopie svatého domku Panny Marie, jenž se nachází v italském městě Loreta.